Černá labuť a ty bílé

Ustojí Koncepce rozvoje knihoven mávnutí křídel černé labutě?

CASLIN 2021,  12.-16. 9. 2021, Blansko

Teorie černé labutě Nassima Taleba se poprvé na CASLINu objevila v roce 2018. Účastníci tohoto ročníku se s nepředvídatelnými událostmi mohli důvěrně seznámit, protože přílet černé labutě byl jeden z faktorů, který významně ovlivnil fiktivní světy pracovních skupin a knihovny v nich. 

V roce 2021 už víme, že vše zdánlivě nemožné, možné je, a jaké přímé dopady to má. I když sám Nassim Taleb pandemii koronaviru za černou labuť nepovažuje, je to událost, která reálně ovlivnila nejen osobní životy lidí po celém světě, ale také širší společenské vztahy, svět obchodu, vzdělávání i vědy. 25. ročník semináře CASLIN se proto zaměřil na to, jak v nejbližších letech dopady pandemie ovlivní činnost knihoven a zda se právě probíhající ekonomické, společenské i technologické změny dostatečně odráží ve stávající Koncepci rozvoje knihoven ČR.

Datový a teoretický základ k tématu účastníkům poskytly úvodní přednášky. Socioložka Paulina Tabery, která se dlouhodobě věnuje tématu formování a změny veřejného mínění, hovořila o tom, jak pandemie zahýbala s důvěrou ve společnosti (např. ve veřejné instituce) nebo o tom, jaký lidé očekávají vývoj své osobní ekonomické situace, i ekonomiky státní. Mimo jiné zaznělo, že se stále zvětšuje skupina lidí, kteří jsou vyčleněni z veřejného života a služeb. Lidí, kteří nepoužívají, protože nechtějí nebo neumějí, digitální nástroje. Ekonom Daniel Münich prezentoval práci skupiny IDEA (součást CERGE EI) a její výzkum a prognózování dlouhodobých výhledů nejen pandemie samotné, ale hlavně jejích ekonomických dopadů. Dost děsivá čísla nabízí například Kalkulačka odhadu finančních ztrát způsobených výlukou prezenční výuky.

Vybaveni fakty i metodologií pustili se účastníci do práce, aby splnili zadání a s použitím metody Scenario Planning upravené na míru CASLINu připravili teze pro velmi blízkou budoucnost. Časovou hranicí pro přemýšlení byl rok 2027. Rok byl zvolen záměrně a odpovídá konci platnosti stávající Koncepce rozvoje knihoven. Výsledné teze nabízejí velmi stručná, ale velmi nosná, doporučení knihovnám čemu se začít věnovat hned, a na co zaměřit svou pozornost. Minimálně v rovině úvah a rozvojových plánů. Věříme, že závěry budou využity nejen při aktualizaci Koncepce na půdě Ústřední knihovnické rady, ale že poskytnou inspiraci i při aktualizaci strategických a koncepčních materiálů na úrovni krajů, ale i v jednotlivých knihovnách.

Kompletní soubor tezí nabízí níže přiložená prezentace. Teze i s komentáři můžete zhlédnout v odkázaném videu se závěrečnou diskuzí. Osobní výběr autorky nabízí témata, která, alespoň podle jejího odhadu, knihovnám umožní přestát všechna mávnutí křídel černých labutí: 

- bezbariérový přístup veřejnosti ke vzděláváni

 -budování důvěryhodnosti a zasypávání příkopů (sociálních, digitálních)

- podpora mediální gramotnosti

- profesionalizace marketingu a PR knihoven

- resilience (odolnost proti IT útokům, aktualizace strategických dokumentů, zaměstnanci a různorodost pozic a kvalifikací)

- bezkontaktní služby a digitální obsah

- sdílení

Přípravný výbor CASLINu děkuje za skvělou organizaci akce v nelehkých podmínkách Moravské zemské knihovně v Brně, jmenovitě Michalu Indrákovi. Věříme, že příští ročník už proběhne bez dalších nutných opatření, a že z USA přiletí i Andy Lass. :) Těšíme se na vás!

Zpracovala: Lenka Hanzlíková (členka Programového výboru CASLIN, Městská knihovna v Praze)

Kam dál:

- Paulina Tabery: Vývoj české společnosti 2010-2030

- Daniel Münich: Ekonomické dopady koronavirové krize

- Andrew Lass: Velice blízká budoucnost: Poznámky k diskusi / brainstormingu na semináři CASLIN 2021

- Teze CASLIN 2021 pro knihovny jako poselství z nepříliš vzdálené budoucnosti

- CASLIN 2021 - závěrečná diskuze (videozáznam, YouTube)